Oba jsme původem z Ostravy. Sblížili jsme se na letním dětském táboře, kde jsme byli jako oddíloví vedoucí v létě 1989. V dubnu 1992 jsme se vzali. Když jsme zjistili, že nemůžeme mít vlastní děti, rozhodli jsme se pro adopci. Po absolvování zdravotního a psychologického vyšetření a přípravy jsme si mohli v dubnu 1999 z kojeneckého ústavu v Ostravě přinést domů ročního chlapečka Štěpánka.
Při návštěvách v kojeneckém ústavu a ostatně i na samotném Štěpánovi jsme mohli vidět, jak moc opuštěné děti touží „mít svoji maminku a tatínka“. Měli jsme radost, když jsme viděli, jak se náš syn rozvíjí. Občas jsme uvažovali o tom, jak by na tom asi byl, kdyby zůstal v ústavu. Hodně na nás zapůsobily příběhy ostatních náhradních rodičů ze Sdružení pěstounů v Ostravě. Tyto zkušenosti nás přivedly k rozhodnutí stát se pěstounskou rodinou a vzít si postupně z dětského domova další děti. Na jaře 2005 jsme si podali další žádost a podstoupili znovu nezbytné formality. Na podzim téhož roku jsme byli překvapeni nabídkou bydlení v rodinném domku, který postavilo dnes již také naše občanské sdružení Filadelfie. Po několika týdnech modliteb a přemýšlení jsme nabídku přijali a v dubnu 2006 se z naší rodné Ostravy přestěhovali do Oldřichovic. Místo plánovaného dalšího dítěte jsme si vzali rovnou tři sourozence – Marka (6 let) Marii (5) a Věru (3), s kterými bychom se do našeho 2+1 v Ostravě určitě nevešli.
Dnes chodí oba kluci do školy a dobře se učí, Štěpán má dokonce samé jedničky a vyhrává školní recitační soutěže. Oba jsou sportovně nadaní a aktivně sportují. Děvčata chodí do školky, umí spoustu písniček a říkanek, pomáhají mamince v domácnosti a tatínkovi na zahradě. Máme z naších dětí radost. Snažíme se je rozvíjet ve všech oblastech, zejména však v tom, k čemu mají vrozené předpoklady. Jsme křesťané a naše děti vedeme k víře v Pána Ježíše. Křesťanskou víru považujeme za základ úspěšného a šťastného života a za sílu a moc k překonání všech nezdarů a neúspěchů, které mohou člověka v životě potkat.
